Povídali jsme si doma o adventu a moji ženu Elišku při pohledu na nepořádek v bytě napadlo
zajímavé přirovnání tohoto času k úklidu. My totiž pořádně uklízíme jen když čekáme návštěvu. Jen tehdy, když má někdo přijít. Jako by si člověk teprve v tu chvíli uvědomil, že má udělat ve věcech pořádek. Maminka mi zas během dospívání často říkala, že nepořádek v pokoji svědčí o nepořádku v duši. Nikdy jsem s tím nesouzněl. Měl jsem za to, že je lepší mít klid a svobodu, než úzkostně skládat ponožky a utírat každé zrnko prachu. Psychologové však opakovaně varují, že nepořádek a nedostatečná péče o domácnost skutečně podporují stres. Případně že jsou jeho důsledkem. Úklid zkrátka přímo souvisí s klidem.


Něčí příchod k nám domů se tak stává příležitostí uklidit, a také díky tomu se před návštěvou
uklidnit. Umýt nádobí i záchod, zamést i vyluxovat, ustlat postele i utřít stůl … V celku ty jednotlivé úkony vypadají na hodně práce, už první pomyšlení na to všechno člověka zaskočí. Ale stojí to za to. Jednak nám nutnost uklidit poskytne příležitost naplnit čas nervózního čekání nějakou činností. A jednak se možnost pohostit příchozího v útulném domově nakonec vždy ukáže jako radostná událost – pro hosty i pro hostitele. Uklizený byt je pro to důležitý předpoklad i bonus. Přestože návštěva odejde a zanechá po sobě špinavé nádobí a pár drobků na zemi, výsledek celkového úklidu zůstává mnohem déle a nějakou dobu je doma klid spojený s příjemnou vzpomínkou.


Advent je také časem očekávání něčího příchodu. Bývá spojen s úklidem domácnosti a praktickou přípravou na vánoční návštěvy. A spolu s tím je advent příležitostí také pro úklid vnitřní. Jan Křtitel prý oznamoval příchod Krista těmito slovy: „Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské.“ (Mt 3,2). Přichází Boží návštěva a je dobré se na ni připravit. Biblickým jazykem tedy činit pokání. Co se tím myslí? Pokání se často považuje za jednorázový výčet našich chyb. Jako by stačilo vynést odpadky, a tím byla příprava na vzácnou návštěvu hotová. Řeckým slovem metanoia se však myslí kompletní úklid v našem životě a jeho nové uspořádání. Celkový a celostní úklid, který člověk dělá v bytě jen jednou za čas. Možná, že jde dokonce o úklid, k němuž dochází jen při stěhování. Začíná tím nová etapa. Takový celkový úklid je příležitostí vzít znovu do ruky každou věc, která nám během mnoha let života zaneřádila náš vnitřní pokoj, a zvážit, co s ní. Je to skvělá příležitost vyházet všechno nepotřebné či zatěžující, co zabírá náš čas i prostor. Příležitost oprášit a vystavit vše, co zapadlo pod gauč nebo bylo dosud schované na půdě, a přitom je drahé a vzácné. Příležitost obdarovat druhé tím, čeho máme víc, než potřebujeme. Příležitost přinést domů něco nového a nečekaného, o čem jsme již dlouho snili. Příležitost celou domácnost přeskládat tak, aby byla útulnější a smysluplnější. Abychom se doma – v sobě – cítili lépe a klidněji. 

S příchodem Boží návštěvy to však není jednoduché. Člověk by si vlastně přál uspořádat svou domácnost ideálně, tak aby se Návštěvě už nechtělo odejít. A tato představa nám adventní klid trochu kalí. Co když nějaké to smítko přehlédnu? Co když zrovna můj mycí prostředek nebude navzdory přesvědčivé reklamě stačit? Je vůbec možné vycídit celý svůj vnitřní i vnější pokoj dokonale? 

Nemějme strach, Pánu Bohu přece k uvelebení stačil i špinavý chlívek. Jistě mu bude stačit i naše srdce. Vždyť Ježíš říká každému z nás: 

„Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí!“ (J 14,27) 

Tak pokojný advent!